2013 - Česká republika - ROBITOUR
CK ROBITUR CESTOVÁNÍ PO ČESKÉ REPULICE
Neděle 21. července 2013 - BRNO
Pro letošní rok si cestovní kancelář ROBITOUR pro děti připravila putování po českých městech.
Po dlouhé cestě vlakem ze Slatiňan do Rokytnice v Orlických horách nás čekal ještě pěší pochod do tábora v Jůlinčině údolí. Tady nás přivítal výpravčí Velký Mop a hned nás poslal do dalšího „vlaku“ směr Brno. Ve vlaku jsme museli zjistit, do kterého oddílu patříme. Na další „zastávce“ přistoupili ještě další vedoucí a už byly oddíly kompletní. Zbývalo jen rozdělit barvy oddílů. O to se postarali chlapáci oddíláci, kteří se museli ponořit do „Brněnské přehrady“ a vylovit láhev, ve které byl šátek určité barvy. Tím byly barvy rozděleny a oddíly získaly šátky na hlavy. Do večera moc času nezbývalo, a tak se všichni vrhli na seznamování, ubytovávání, procházku po hranicích tábora… Večer jsme poprvé zasedli k táborovému ohni a společně si po roce zazpívali a zahráli pár her. K Brnu neodmyslitelně patří festival ohňostrojů Ignis Brunesis, a tak nemohl chybět ani u nás. A musíme kluky pochválit, protože se jim fakt povedl.
Pondělí 22. července 2013 - BRNO
Hned ráno nás cestovka ROBITOUR vyvezla do Muzea nejstarších dějin osídlení Moravy a Evropy Anthroposu. Tady jsme si vyzkoušeli stopování zvěře (běh do kopce, lanové lávky, prolézání, brodění potokem, šplhání po provazovém žebříku), lovení zvěře (střelba ze vzduchovky a z luku, hod oštěpem a míčkem, střelba z praku, hod na pohyblivý cíl) a zpracování zvěře (nošení mamuta přes překážky, přenášení ohně, nošení vody na vaření mamuta). Odpoledne jsme se vydali na Špilberk lovit padouchy. Ve skupinkách jsme se museli držet za ruce a hledat padouchy (obrázky na stromech). Každá skupinka si nesla vždy jeden náboj (barevnou samolepku), kterým padoucha zneškodňovala. Náboj jim ale mohl sebrat „živý“ padouch, který pobíhal v lese. Skupinky přepadával, a pokud se rychle nezamotaly do klubíčka, mohl jim náboj sebrat. Úspěšně se nám podařilo zajmout všechny zločince a předat je do žaláře. Protože jsme se při tom pořádně zapotili, naskákali jsme všichni do potoka a osvěžili se. Cestovka nám potom zajistila prohlídku Brněnského okruhu a my absolvovali závody formulí se vším všudy. Každý z nás si několikrát objel okruh, navštívil depo, doplnil palivo, vyměnil pneumatiky… Před nástupem jsme si ještě vyzkoušeli naše znalosti hantécu a některá slova nás opravdu potrápila. Na večerním nástupu oddíly představily svoje jména: žlutí - MI, zelení - GRÝŇÁCI, červení - ARATANGA, oranžoví - CHULIGÁNI a modří - BLŮTÝM. A bylo vyhlášeno pořadí za celý den. Každý oddíl si postupně vybíral upomínkové dárky z Brna (míče, létací talíře, mapky…).
Úterý 23. července 2013 - PELHŘIMOV
Po písknutí budíčku jsme vyrazili ze stanů sbírat lístečky s písmenky, ze kterých jsme složili jméno města, které dnes navštívíme. A čekalo nás město plné rekordů a kuriozit Pelhřimov. V Pelhřimově mají muzeum strašidel, a tak se každý oddíl vrhnul na výrobu strašidla, kterým by do muzea přispěl. To nám zabralo celé dopoledne, ale chvilka na koupání nám zbyla. Po obědě nás čekalo překonávání rekordů. Nejprve jsme si vyzkoušeli ruské kotrmelcové kolo. Při něm se celý oddíl držel v řadě za sebou za ruce a nohy a postupně dělali kotrmelce. Dalším rekordem byl hod mobilem. Některé hody byly opravdu kuriózní a končily např. na střeše. Posledním rekordem bylo přenášení lentilek pomocí brčka. K rekordům však patřila i svačina, protože oddíl dostal dohromady velkou mísu pudinku a musel ho co nejrychleji sníst. Nutno dodat, že pudink měl lákavou zelenomodrou barvu. Po svačině jsme si zahráli svíčkový fotbal, při kterém bylo úkolem sfouknout soupeři svíčku v brance, ale zároveň chránit svoji svíčku v ruce. Abychom si trochu odpočinuli, vydali jsme se do Muzea strašidel prohlédnout si námi vyrobené exponáty. Všechny byly velmi zdařilé a někdo se bál i za bílého dne. Cestou do tábora jsme sesbírali dříví na večerní oheň, který kluci rychle postavili. U ohně jsme si zazpívali, zahráli pár her a Blůtým měl zábavný program. Před spaním jsme se ještě vydali na noční prohlídku Muzea strašidel, kam přibyly i oživlé exponáty.
Středa 24. července 2013 - PELHŘIMOV a ROKYTNICE V ORLICKÝCH HORÁCH
I dnes nás ráno přivítalo krásně vymetenou oblohou. S chutí jsme se pustili do tipovačky. Ta spočívala v tom, že jsme hádali, který z dospěláků bude bodovat v dané soutěži. Soutěže byly celkem čtyři - trhání novin nohama, držení vody v puse, sklepávání desetníků z obličeje a vypití půl litru piva na čas. Při všech jsme se bezvadně bavili. Po tipovačce jsme se vydali do lesa pašovat zboží (cikorku, cukr, kávu…). Museli jsme vše tajně přenést přes hranici, aniž by nás celníci chytili a zboží nám zabavili. Když jsme si po výborném obědě dostatečně odpočinuli, vydali jsme se po stopách Jůlinky. Nejprve jsme si našli hezké stinné místo mimo tábor a do tábora jsme se vydávali hledat véďáky, od kterých jsme dostávali části pověsti. Když jsme měli všechny části, skládali jsme pověst a konečně jsme zjistili, po kom má Jůlinčino údolí jméno. Ve velkém vedru, které v údolí panovalo, vypukla velká vodní bitva a koupačka. Potom jsme se přenesli do Rokytnice v Orlických horách, kde jsme pátrali po slavném loupežníkovi a mistru převleků Ledříčkovi. V remízku jsme zjistili indície, podle kterých jsem Ledříčka v celách předběžného zadržení hledali. Ledříčků však bylo několik a my museli najít toho pravého, který měl např. nalakované nehty, vytetovanou krávu, byl barvoslepý… Před večeří jsme ještě chtěli potrápit mozkové závity štafetovým učením básničky, ale sluníčko mozkové závity moc rozpálilo a učení se nezdařilo. Básnička přitom byla jednoduchá: Odvar z máty peprné, kdo má zdraví chatrné, ať navštíví se mnou já řku, moudrou bábu kořenářku.
Čtvrtek 25. července 2013
Už od středy nás plakáty delegátů CK ROBITOUR lákaly na jednotlivé výlety. Ve čtvrtek hodně brzy ráno vyrazila první skupina na vlak do Rokytnice a odtud do Doudleb. Tady museli delegáti změnit program, protože další vlak jel za 2,5 hod. Takže celá skupina pochodovala pěšky na Potštejn, kde si prohlédla hrad a najedla se. Odtud pak následoval přesun kolem Litic na Vyhlídku, kde všichni přenocovali pod širým nebem. Odpočatí se ráno vydali do Pekla a odtud vlakem zpátky do Rokytnice a do tábora. Ostatní skupiny vyrážely později, a tak si mohly přispat. Zaskočil je ale déšť, který začal padat z nebe. Zhruba po hodině ale déšť ustal a všechny skupiny vyrazily. Nejmladší se vydali podél říčky k soutoku Zdobnice a Říčky. Aby jim cesta lépe ubíhala, hráli různé hry. V Nebeské Rybné se naobědvali a pak už utíkali na autobus do Rokytnice, kde se ještě občerstvili zmrzkou a pěšky dorazili do tábora. Další skupina vyrazila na vlak do Rokytnice, ten je dovezl do Doudleb a odtud pokračovala pěšky na Potštejn. Cestou stihli spoustu her, koupačku, na Potštejně prohlídku hradu a pak hurá vlakem z Potštejna do Rokytnice. Další vyrazili směr Říčky v Orlických horách do lanového centra, kde se dokonale vybláznili v korunách stromů. Potom se vydali na cestu zpátky, ale kus před táborem u starého mlýna rozbili ležení a přenocovali.
Pátek 26. července 2013 - HRADY, ZÁMKY
Ráno jsme čekali, než přijdou zbylé dvě skupiny a čas jsme si krátili stavěním hradů v lese. Když všichni dorazili, vypukla opět vodní bitva a koupačka. Celé dopoledne probíhaly hradní slavnosti. Princezna Čurabela se rozhodla vdát, a tak vyhlásila podmínky, za kterých se o ni mohou princové ucházet. Museli jí přinést bohatství, vyznat lásku, přinést dar a prokázat odvahu lovením prstenu v bahně. Každý oddíl si zvolil svého prince a tomu pomáhal shromáždit bohatství výhrami v hradních turnajích (střelba lukem, přetlačování na kládě, půlení jablek mečem, srážení dřevcem…) a připravit vyznání lásky a dar. Po skončení soutěží došlo k námluvám a u těch jsme se všichni náramně bavili. I princezna Čurabela byla okouzlená a vzala si do druhého dne čas na rozmyšlenou. Protože každý prince musí mít svůj hrad, vydaly se oddíly postavit hrady do lesa a skrýt v nich poklad. Po výborné krupicové kaši nás navštívili sokolníci ze Žlebů a kromě odblešeného ježka nám přivezli ukázat i dravce. Největší úspěch měl raroh, který létal opravdu těsně nad hlavami a sup, který chodil mezi námi. Večer jsme se vydali dobývat hrady (obrázky hradů + poklad - víčka). Když jsme hrad objevili, ujistili jsme, kolik je v něm obránců. Pokud nás bylo víc, vzali jsme si celý poklad, pokud nás bylo míň, museli jsme zde nechat zajatce a buď ho vykoupit, nebo přijít ve větším počtu. Když byly dobyty všechny hrady, mohli jsme spokojeně zalézt do spacáků.
Sobota 27. července 2013 - PARDUBICE
CK ROBITOUR pro nás připravila i sportovní vyžití a zavezla nás na trénink se slavným hokejistou HK Pardubice. Ten pořádně potrápil naše těla a my si vyzkoušeli všechny tríčky s hokejkou. Když jsme si dostatečně zatrénovali, vypukl velký zápas mezi oddíly, při kterém se každý zapotil. Nezbývalo než naskákat do potoka a pořádně se osvěžit. Odpoledne nás čekala návštěva Velké pardubické. Při příchodu na závodiště jsme mohli obdivovat róby a klobouky dam a obleky pánů. Moderátor celých závodů představil bookmakera a vysvětlil pravidla závodů. Potom vyhlásil závod a oddíly nominovaly své koně a jezdce. Po uzavření sázek bylo odstartováno a celé hlediště mohutně povzbuzovalo svého favorita, který jim v případě vítězství přinesl zisk. Závody se jely ve sprintu (dva koně s rukama za zády a na nich stál jezdec), parkur (kůň měl zavázané oči, na rukách provázky, jezdec ho navigoval přes překážky), pony expres (jezdec vystřídal za závod 3 koně) a Velká pardubická (vedoucí musel po čtyřech s jezdcem na zádech překonat dráhu s překážkami). Poté nás ROBITOUR vzala na exkurzi do Syntézie, kde nám dva vědci Pat a Mat předvedli bezvadnou chemickou show, při které jsme se dobře bavili. Ještě před tím, než jsme zasedli k ohni, jsem si i my zahráli na pyrotechniky a na prknech jsme přenášeli bomby. Nesměli jsme s nimi ale moc třást, protože jinak došlo k explozi. Většina bomb byla dovezena v pořádku do cíle, a tak jsme si je odpálili jen tak pro potěšení.
Neděle 28. července 2013 - PRAHA
Ráno jsme s cestovní kanceláří vyrazili do hlavního města ČR, do Prahy. Tady jsme vyzkoušeli MHD a při cestování jsme na jednotlivých zastávkách zjišťovali nápisy na nich. Některé byly pořádně zapeklité. Cestovat jsme mohli metrem, vlakem, taxíkem, lanovkou i drezínou. Aby se rodiče při návštěvách nelekli „pořádku“ ve stanech, nastal letecký den. Takže na čas všechno ven ze stanů ven a po kontrole, jestli v nich nezbyl nějaký nepořádek, zase všechno narovnat zpátky. Po výborném obědě jsme už vyhlíželi rodiče, kteří tradičně přijížděli i o hodinu dřív. Když jsme se příbuzenstva nabažili, vypukla další z vodních bitev. Neděle byla odpočinkovým dnem, a tak jsme měli po zbytek odpoledne osobko. Večer nám CK zařídila návštěvu představení v Národním divadle. Na programu bylo Labutí jezero v úžasném dámském obsazení a Velkým Mopem v hlavní roli. Pro velký úspěch muselo být celé představení odtančeno ještě jednou a sklidilo opět bouřlivý a dlouhotrvající potlesk.
Pondělí 29. července 2013 - PRAHA
V Praze jsme nemohli vynechat návštěvu památek. V plánu jsme jich měli 14. Nejprve jsme však museli zjistit, kde která památka stojí a poté je postupně podle harmonogramu s celým oddílem navštívit. Když jsme navštívili všechny památky, dostali jsme rozstříhané puzzle, které jsme museli složit a poznat, co na nich je za památku. Na odpo byla připravena demonstrace (dětmi i vedoucími oblíbené vytahování z tábora). Celkově se hrálo třikrát a demonstrantům se podařilo vyhrát hned první bitvu. Další už ale vyhrála policie a demonstranty rozehnala. Protože se blížila silná bouřka, museli se všichni pustit do regulace říčky, což všichni v parnu a dusnu uvítali. Při práci nás vyrušila podivná postava v kápi, která nás svolala zpátky do tábora. Tady se nám všem představil jako Široko, který nám chce předat tajemství ježka v kleci. Poslal nás do „Stínadel“, kde jsem podle značek a indicií zjišťovali, kde je ježek ukryt. Naštěstí se nám ježka podařilo najít, protože se strhla velká bouřka a do tábora nás museli dospěláci dovézt auty. Do stanů jsem ani nešli a rovnou spěchali do mlýna, kde jsme přečkali největší bouřku. Když už „jenom“ pršelo, zalezli jsme si konečně do spacáků a usnuli.
Úterý 30. července 2013 - LIBEREC
Budíček byl díky včerejší bouřce posunutý, takže jsme si přispali až do 9 hodin. Poté nás delegáti odvezli do Liberce do IQ parku. Tady jsme si zasoutěžili a potrápili mozkové závity. Vyzkoušeli jsme si hanojské věže, autíčka, hlavolamy… Postupně se střídal celý oddíl a počítalo se, kolik lidí splní úkol v časovém limitu. Po obědě jsme navštívili Jablonec nad Nisou a všechny holky se vrhly na výrobu bižuterie, která se jim moc povedla. Kluci navštívili klub lodních modelářů a každý si vyrobil lodičku, kterou hned vyzkoušeli na potoce. Kdo nevyráběl bižu ani lodičky, pomáhal se stavbou ohně na večer. Odpo jsme vyrazili na vejšlap na Ještěd. V různých výškových táborech jsme tahali lístečky, které nás buď posílaly vpřed nebo zpátky nebo nám dávaly různé úkoly (obout do bot pytlíky, obléknout pláštěnku…). Ve finále jsme museli několikrát vyběhnout kopec nahoru a dolů, abychom dosáhli skutečné výšky Ještědu. Nahoře nás čekalo občerstvení v podobě ovocného poháru.
Středa 31. července 2013 - Karlovy Vary
Ke Karlovým Varům patří kromě jiného i golf. CK ROBITOUR nám na dnešní ráno přichystala návštěvu golfového hřiště a trénink se zkušeným golfistou Petem. Kdo zrovna netrénoval, vyráběl golfové hole a hřiště s brankami na lesní golf. Po obědě jsme postupně obcházeli všechna golfová hřiště a snažili jsme se na nich umístit míček do jamky na co nejmenší počet úderů. Protože některé branky byly pořádně zapeklité, zabralo nám to celé odpoledne. Navečer jsme se ještě projeli na petboardu, což bylo „vozítko“ vyrobené z prken a petek naplněných vodou. Na tomto vozítku jsme překonávali trasu tak, že dospěláci přenášeli a podsouvali petky pod prkno a my jsme se odráželi bidly.
Čtvrtek 1. srpna 2013 - STOŽEC
Stožec je místo, kde se odehrávaly těžké boje mezi myslivci a pytláky. I my jsme si vyzkoušely, jak měly obě skupiny tvrdý život. Jako první jsme se převtělili do pytláků. V lese jsme museli odhalit lesníky a sebrat jim životy (ocásky). Boje byli opravdu tvrdé a došlo i k několika šrámům, přesto jsme si to pro velký úspěch zopakovali několikrát. Když jsme se vrátili do tábora, stali se z nás myslivci, kteří ve svém úkrytu odolávali náporu pytláků. Ti do nás do posledního člena oddílu nemilosrdně pálili (mordovna). I při tomto boji došlo k několika nečekaným událostem, např. roztrhané kalhoty Terky. Odpoledne již bylo klidnější a my se vydali toulat do okolí a pozorovat přírodu. Středisko environmentální výchovy pro nás připravilo pracovní listy, které jsme cestou vyplňovali. Přesněji řečeno vyplňoval vždy jeden člen oddílu a za každou správnou odpověď získával body pro oddíl. Pracovní listy se týkaly rostlin a živočichů. Když jsme se dostatečně prošli, vrátili jsem se do tábora, v kuchyni si vyfasovali suroviny, které jsem si předchozí den objednali a vydali jsem se po oddílech uvařit si večeři pod širé nebe. Někteří byli tak stateční, že pod krásným širým nebem i přenocovali.
Pátek 2. srpna 2013 - JIČÍN
Na ten to den pro nás ROBITOUR připravila Rumcajzovu stezku. Rozděleni do skupin jsme se vždy s jedním vedoucím vydali plnit na trať úkoly, které se vztahovaly k pohádkám o Rumcajzovi. Na prvním stanovišti jsme museli najít křepelčí hnízdo, vzít z něj vajíčko a opatrovat ho po celou naši cestu. Dále jsme si na kupě bot v Rumcajzově ševcovně museli najít tu svou a vyměnit si ji, takže jsme celou dobu šli s každou botou jinou. Skládali jsme také ze slov vztahujících se k pohádkám básničku. Pro Cipíska jsme hledali stříbrnou lžičku a brodili jsme potok. Z hlubokého sudu jsme museli vylovit špunt k rybníku vodníka Volšovečka. Získat sluneční paprsek, aby z něho mohl Rumcajz udělat zásnubní prstýnek pro Manku a nakonec jsme museli vedoucího, který s námi šel, museli pomalovat, aby z něho byla ta nejkrásnější jičínská panenka. Protože jsme všichni splnili všechny úkoly na jedničku, čekala na nás po obědě velká pouť. Mohli jsme si vybrat ze spousty atrakcí. Stál tu stánek s cukrovou vatou, mohli jsme si nechat pomalovat obličej, vyrobit si kofoláčka, chřestidlo, náušnice, náhrdelník nebo náramek, ozdobit si hrneček a vystřelit si růži. Kdo se již dostatečně nabažil na pouti, pomáhal se stavbou slavnostního ohně. K němu jsme večer zasedli, a i když jsme byli trochu smutní z toho, že je to poslední oheň letošního tábora, nálada se nám rychle zlepšila a my kromě písniček a her a děkovaček, sledovali také vyřazování Adélky a Verči z řad dětí.
Protože nám letos počasí obzvlášť přálo, vůbec se nám nechtělo domů a padlo rozhodnutí, že se sem ještě příští rok jednou vrátíme.
Fotky k táboru
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |