R O B I

Sázava 2007

V pátek na nádraží jsme se dohodli, že pojedeme zkusit štěstí na Sázavu. Cesta nám trvala zhruba 3,5 hodiny a i s bagáží jsme to zvládli s úsměvem Dojeli jsme do města Sázava, kde začínalo naše vodní dobrodružství Ještě v pátek jsme nedočkavě nasedli do lodí a dali si cvičně 5 km Našli jsme si perfektní plácek u vody, postavili stany, pokecali a šli čerpat síly Ráno jsme si zašli pro čerstvé pečivo a koblížky na posilněnou a vyrazili. Byť byla řeka pod limitem dala se sjet. Cestu nám ztěžoval protivítr a řeka v podobě oleje, ale společně jsme to zvládali. Na cestě nás čekal pozdrav v podobě praporku od Indiánských, kterým jsme u něj zanechali tajné dary Sjeli jsme si i nějaký ten jez (jez jez jez)  Večer už nám ubývalo sil a protože jsme nedoufali, že se dostanem do kempu, zaplnili jsme si v Nespekách bříška a takto posilnění jsme se nakonec do kempíku přeci jen dostali Překvapením byl ohňostroj, který jsme pozorovali na protilehlém břehu a byl fakt super ( to byl asi kvůli našemu příjezdu, přece)  Dali jsme si krátkou večeřičku a šli spinkat, někteří se ještě zdrželi Ráno jsme posnídali, pečlivě se všichni namazali opalovákem ( zjistili jsme, že sluníčko pod mraky umí taky pěkně zářit, takže přístě chci vidět u každého opalovák v povinné výbavě ) a vyrazili na cestu. Čekalo nás něco málo přes 20 km. Doufali jsme, že od Týnce řeka poteče líp. A taky, že jo. Cestou jsme narazili na peřeje, jez jsme sjeli, někdo úspěšně, někdo se vyklopil, někdo zadřel Sázava tekla o 100% rychleji a i vítr se umoudřil. Stavili jsme se na krátké sváče a pomalu se blížili ke konci. Projížděli jsme nádhernou krajinou okolo Sázavy a obdivovali chatičky, kterých bylo nepočítaně. U jedné, která se jmenovala Poslední peřej jsme tušili, že náš cíl se blíží Dali jsme si poslední relax a koupele v Sázavě a kolem 4 hod jsme dorazili do Pikovic. Měli jsme to načasované akorát, umýt a sbalit lodě, stihnout sváču a dopravit se na nedaleké nádraží. Ve vlaku jsme tak různě pousínali a odpočívali. Domů jsem dojeli v 9 večer.
Chtěla bych poděkovat všem „pořadatelům“. I když občas bylo krušno (když jsme zadřeli na 10000 kameni) všichni jsme to zvládli a byla to povedená akcička.
Takže AHOJ AHOJ AHOJ 

Ps: Chtěla bych poděkovat mé výborné kolegyni z velitelské červené pálavy za její trpělivost a taky za to, jak bravurně jsme potopili jednu laminátku, jo holt dvě ženský na jedný lodi 

                                                                                                                                             Äďa

Vloženo : 03.07.2007 - 16:17    Autor : Džú

Fotky k článku