R O B I

1997 - MERLINOVO POSELSTVÍ

Dřevíkov – Kořenova louka 13. 7. – 26. 7. 1997

neděle 13. 7. 1997

    Po tradičně chaotickém příjezdu a odjezdu uplakaných rodičů jsem se rozdělili do družin. Zvolili jsem pro ně tato jména: Rowenina družina, Řád zkřížených mečů, Řád zlaté růže, Řád dupajícího ježka a Zbrojnoši z Nottinghamu. Nejprve jsem se seznámili s chodem tábora, jeho okolím, které jsem pečlivě zakreslili do mapy. Na slavnostní nástup jsme si všichni oblékli historické hávy a tím jsme se přenesli do středověku. Jeníknám vyprávěl o rytířích, jejich činech a zákonech. A protože jsme byli všichni unaveni, rádi jsme se zachumlali do spacáků. Než jsme stačili usnout, už nás budili a tahali ze spacáků. Všichni jsem se potichu odebrali do lesa, kde hořely ohně a zjevil se nám muž v kápi. Byl jím kouzelník Merlin, který nám předal poselství ukryté v truhle s pěti zámky a praporec s rudým drakem. Cestu do tábora nám zkřížil posel zla, strašlivý Mougan.

pondělí 14. 7. 1997

    Ráno jsme zjistili, že přes noc zmizela truhla, kterou jsme dostali od Merlina. Merlin nás v tom nenechal samotné a prozradil nám, že truhlu ukradli Mouganovi pomocníci. Musíme se za nimi vypravit,ale cesta nebude vůbec jednoduchá. Cestou jsme došli k Roveně, která nás poslala do bažiny, ve které se nacházely indicie, ze kterých jsme měli rozluštit heslo. K další velké překážce na naší cestě nás dovedl kouzelný hlas flétny. Šli jsme za hlasem a došli jsme k veliké pavučině. Tu jsme pak museli jeden po druhém opatrně překonat. Kdo se dotkl pavučiny zemřel. Pavučinou prolezli jen ti nejlepší a ti se setkali s Galapasem, Merinovým učitelem, kterému řekli heslo, které zjistili v bažině. Ten jim opté prozradil, jak překonat Mouganovi pomocníky, kteří hlídali truhlu. Byl to boj velmi krutý, nesnadný a vyčerpávající, ale dobro vždy vítězí.

úterý 15. 7. 1997

    Dnes probíhaly velké vodní hrátky. Každé družstvo mělo jeden obarvený tenisák. Úkolem družstva bylo dostat svůj míček co nejdříve k brodu. Tuto hru nám ale překazil Mougan, který nás všechny předhonil a tím potopil všechny naše míčky. Po obědě následovaly ohně, tedy jejich stavba, zapalování a udržování. V tom nám samozřejmě vydatně bránil Mougan, který ohně ničil a bral roští. Najednou se spustil prudký déšť, takže jsme zbytek odpoledne trávili v hangáru.

středa 16. 7. 1997

    Lilo a lilo, proto byla dnes rozcvička ve stanech. A protože pršelo celé dopoledne, strávili jsem ho celé ve stanech nebo hangáru.Po poledním klidu jsme se šli povozit na koních do Svobodných Hamrů. Jenže pak začalo opět pršet a tak jsme až do večerky zpívali a hráli v krmelci.

čtvrtek 17. 7. 1997

    Byl vypálen hrad Ambrózia. To bylo sdělení Merlina, které jsme se dozvěděli jen co jsme vylezli ze spacáků. Náš první úkol v tomto dni se zdál zprvu jednoduchý. Postavit ohniště a ohraničit ho šiškami. Jenže na jeho stavbu jsme měli pouze 5minut a pouze 10minut na jeho zapálení. Nebylo by to nic těžkého, kdyby po včerejším deště nebylo vše mokré a navíc nám neškodil Mougan. Po tomto úkolu jsme se věnovali topografii a azimutům. Po obědě byla olympiáda, ve které se soutěžilo v těchto disciplínách: šplh po hradbách, běh přes cizí území, hod kyjem, skok přes hradní příkop a běh na 50stop. Poté následovalo volno, ve kterém si mnozí z nás procvičovali šifry.

pátek 18. 7. 1997

    Nebe bylo opět zatažené a ubrečené. I přesto jsme se vydali do lesa, kde jsme shlédli další zjevení. Tentokrát o králi Artušovi a o tom, jak ho Merlin vychovával a jak se s ním vydal za moře, kde se Merlin naučil léčit pomocí bylin. A po tomto zjevení i nás čekalo učení a sice, jak dávat první pomoc. To jsme si vyzkoušeli hned odpoledne, kdy jsme museli ošetřovat zraněné.

sobota 19. 7. 1997

    Prší, prší a stále jenom prší. A tak se odehrála mokrá olympiáda v suchu. Disciplíny: šachovnice, puzzle, Morfeova abeceda nebo šifry. Po obědě jsme se před zítřejšími návštěvami jezdili umýt do teplé vody, abychom se pak po cestě zpět brodili zabahněným táborem a vypadali možná ještě hůř než předtím.Celý den lilo a tak jsme strávili zbytek dne ve stanech nebo hangáru.

neděle 20. 7. 1997

    Ráno jsme v hangáru měli „televizi“. Dospěláci si pro nás připravili „Jů, Hele, neděle“ a pak ještě „kufr“. Protože byl celý tábor pod vodou a bahno bylo všude, po obědě jsme se setkali s rodiči na Veselém Kopci. Je pravda, že pár rodičů psychicky nevydrželo a vzhledem k počasí si děti odvezlo domů. Odpoledne jsme ocenili, že nám náš kamarád Sorbon přivezl kamna do hangáru a ještě suché dřevo.Hned bylo veseleji. Večer se ještě hrál Kolotoč a pak už hurá do hajan.

pondělí 21. 7. 1997

    Šedivo, ošklivo, deštivo, takové počasí nás dneska probudilo. Dopoledne jsme trávili poschovávaní v táboře. Pro některé to byla výhoda, protože drželi rytířskou zkoušku mlčení a tak si někam prostě zalezli. Po obědě jsme museli lesem přepravit malé Arturky /hrášky/. Museli jsme si je předávat z ešusu do ešusu, ale cestou nám opět škodil Mougan. Po této hře opět lilo a lilo a tak jsme byli až do večerky zalezlí ve stanech.

úterý 22. 7. 1997

    Zápis z tohoto dne se někam vytratil, pravděpodobně ho někam zašantročil Mougan.

středa 23. 7. 1997

    Ráno výjimečně nepršelo a tak jsme běhali azimutový závod. Pak se každé družstvo vypravilo vařit bramboračku. Vyfasovali jsme suroviny a ostatní už bylo na nás. Všem se bramboračka moc povedla. Odpoledne jsme se šli opět povozit na koních a pak jsme chystali táborák, který se ovšem, jak jinak, než kvůli dešti nekonal.

čtvrtek 24. 7. 1997

    Dopoledne jsme plnili další rytířské zkoušky, abychom odpoledne mohli vyrazit na výlet do okolí. Po návratu jsme se museli i s Artušem skrýt před Mouganovými pomocníky. Nás bohužel našli, ale Artuše nikoli. Večer byl konečně oheň, u kterého jsme si konečně zazpívali a zahráli a kde se nám ještě zjevil Merlin a vyprávěl nám o Artušovi.

pátek 25. 7. 1997

    Opět se nad námi přeháněl deštík. Mezi kapkami deště jsme se snažili splnit poslední rytířské zkoušky, abychom mohli být večer pasováni na rytíře. Poznávali jsme kytičky, zatloukali hřebíky, řezali polena či teoreticky dávali první pomoc. Odpoledne jsme se pustili do stavby slavnostního ohně, ale opět se rozpršelo. Večer se počasí ale umoudřilo a mohli být pasováni rytíři a dámy a došlo i na závěrečný táborák.

Fotky k táboru